Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
Pl.ÚS 28/96 ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.28.96 KI-generiert

Constitutional Court dismisses request to annul municipal decree as it lacks jurisdiction over delegated powers.

Geschäftsnummer Pl.ÚS 28/96
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected a request to annul a municipal decree regulating geological exploration on the town's territory. The applicant argued the decree was an illegal encroachment on state administrative authority, while the municipality claimed it was a valid exercise of delegated powers under the Towns Act. The Court ruled that the specific matter of geological exploration was exclusively reserved for central state authorities by the Mineral Resources Act, rendering the municipal intervention unauthorized and outside the scope of the Court's jurisdiction to annul such acts.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 64 odst. 3 zák.č. 182/1993 Sb.; § 16 odst. 1 až 5 zák.č. 367/1990 Sb.: The Constitutional Court lacks jurisdiction to annul a municipal decree if the matter falls within the exclusive competence of central state authorities or the legislative power, as such decrees do not constitute acts within the municipality's independent sphere of competence.

Schlagwörter

KI-generiert
Constitutional Court jurisdiction municipal decree annulment delegated powers exclusive state competence geological exploration Towns Act administrative encroachment

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 64 odst. 3 zák.č. 182/1993 Sb.
Přednostou O.Ú., byl Ústavnímu soudu ČR doručen návrh podle § 64 odst. 3 zák.č. 182/1993 Sb., na zrušení vyhlášky města R., vydané za účelem zajištění realizace záměrů Městského zastupitelstva ve fázi dokončování územního plánu.
čl. 87 odst.1 písm. b) Ústavy České republiky
182/1993 Sb., v platném znění, a podle čl. 87 odst.1 písm. b) Ústavy České republiky rozhodovat o zrušení obecně závazné vyhlášky obecního zastupitelstva vyhlášené na základě § 104 odst.3 Ústavy ČR a podle § 16 odst.1 až 5 zák.č.
§ 16 odst.1 až 5 zák.č. 367/1990 Sb.
b) Ústavy České republiky rozhodovat o zrušení obecně závazné vyhlášky obecního zastupitelstva vyhlášené na základě § 104 odst.3 Ústavy ČR a podle § 16 odst.1 až 5 zák.č. 367/1990 Sb., v platném znění.
§ 45 písm. 1) zák.č. 367/1990 Sb.
§ 45 písm. 1) zák.č. 367/1990 Sb., v platném znění, byla schválena městským zastupitelstvem dne 4.
§ 62 odst. 3 zák.č. 367/1990 Sb.
Pro rušení podobných nesprávných opatření obecních orgánů je podle § 62 odst. 3 zák.č. 367/1990 Sb., v platném znění, příslušný okresní úřad.
§ 43 odst.1 písm.e) zák.č. 182/1993 Sb.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo nutno podle § 43 odst.1 písm.e) zák.č. 182/1993 Sb., v platném znění, návrh odmítnout, protože se jedná o návrh, k jehož projednávání není Ústavní soud příslušný.
§ 104 odst.3 Ústavy ČR
b) Ústavy České republiky rozhodovat o zrušení obecně závazné vyhlášky obecního zastupitelstva vyhlášené na základě § 104 odst.3 Ústavy ČR a podle § 16 odst.1 až 5 zák.č.
§ 4 odst. 6 zák.č. 62/1988 Sb.
§ 4a) zák.č. 62/1988 Sb.
§ 21 zák.č. 62/1988 Sb.
§ 24 zák. o obcích
Posuzovanou vyhlášku nutno posuzovat podle § 24 zák. o obcích za opatření ve smyslu § 62 odst.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Vyhláška města Rožmitálu pod Třemšínem o zajištění realizace záměrů Městského zastupitelstva ve fázi dokončování územního plánu

Ústavní soud České republiky rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci návrhu předsedy O.Ú., na zrušení vyhlášky města R., t a k t o :

Ústavní soud návrh odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Přednostou O.Ú., byl Ústavnímu soudu ČR doručen návrh podle § 64 odst. 3 zák.č. 182/1993 Sb., na zrušení vyhlášky města R., vydané za účelem zajištění realizace záměrů Městského zastupitelstva ve fázi dokončování územního plánu.

Toto opatření, nazvané MR jako obecně závazná vyhláška s platností od 6.2.1996, pozastavilo na celém katastrálním území města geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů, které byly povoleny rozhodnutími bývalého Ministerstva hospodářství ČR podle § 4, § 4a, a 4b) zák.č. 62/1988 Sb., v platném znění. Porušení zákazu provádění průzkumných prací bylo sankcionováno částkou 100 000,-Kč.

Platnost vyhlášky podle jejího § 3 byla vázána na den schválení dokončení územního plánu města zastupitelstvem nebo

přiznáním práva účastníka řízení městu ve správních řízeních ve věci povolování průzkumných geologických prací pro vyhledávání vyhrazených nerostů v katastru města.

Vyhláška byla vyvěšena dne 6.2.1996 na úřední desce města a s odkazem na naléhavý a neodkladný obecný zájem byla stanovena její okamžitá účinnost. Ve smyslu ust. § 45 písm. 1) zák.č. 367/1990 Sb., v platném znění, byla schválena městským zastupitelstvem dne 4. března 1996.

O.Ú., svým rozhodnutím ze dne 3.6.1996 pozastavil výkon této vyhlášky v souladu s § 62 odst.l zák.č. 367/1990 Sb., v platném znění, a dne 2.7.1996 předložil věc k rozhodnutí Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, která však vyjádřila svou nepříslušnost k rozhodnutí o věci.

Ústavní soud ČR si vyžádal ještě doplňující vyjádření jak přednosty O.Ú., tak i vyjádření starosty, který spolu s vyjádřením zaslal Ústavnímu soudu veškerou písemnou dokumentaci, týkající se předmětné vyhlášky.

Ústavní soud je příslušný podle § 64 odst. 3 zák.č. 182/1993 Sb., v platném znění, a podle čl. 87 odst.1 písm. b) Ústavy České republiky rozhodovat o zrušení obecně závazné vyhlášky obecního zastupitelstva vyhlášené na základě § 104 odst.3 Ústavy ČR a podle § 16 odst.1 až 5 zák.č. 367/1990 Sb., v platném znění.

Příslušnost Ústavního soudu ČR je tedy dána jen tehdy, jde-li o obecně závaznou vyhlášku vydanou v samostatné působnosti obce. Rozhodnutí o jejím zrušení může proto vydat jen tehdy, zjistí-li, že jde skutečně o vyhlášku vydanou obsahově v oblasti samostatné působnosti obce a nikoliv na základě formálního označení, že takovou vyhláškou je.

Ústavní soud ČR z předložených materiálů dovodil, že posuzovaná vyhláška vydaná městem R. dne 6.2.1996, není obecné závaznou vyhláškou, vydanou v samostatné působnosti obce.

V preambuli vyhlášky je sice formální odkaz na § 16 odst.1 zák.č. 367/1990 Sb., o obcích, v platném znění (dále uvedený § 45 odst.1 a § 36 odst.1 písm. n) téhož zákona jsou pro posouzení charakteru vyhlášky nepodstatné), v dalším se však plně odvolává na zákonné předpisy ve správní oblasti, jakými jsou zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, vyhl. č. 84/1976 Sb., bývalého Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, v platném znění, a zák.č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Č.ú. Všechny tyto tři posledně jmenované zákonné předpisy přesně vymezují postavení účastníků ve správním řízení, jejich práva a povinnosti a nelze je měnit a doplňovat zásahy obce, pokud pro to samy tyto předpisy neobsahují zvláštní zmocnění. V posuzovaném případě tomu tak není.

Obsah posuzované vyhlášky je soustředěn v jejím § 1, kdy se jedná pouze o provádění průzkumných geologických prací, které jsou upraveny zákonem č. 62/1988 Sb., v platném znění, podle kterého bylo pověřeno povolováním těchto prací výlučně Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj v dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Účast obcí podle § 4 odst. 6 citovaného zákona je omezena pouze na sdělení vyžadovaného stanoviska před udělením povolení a na příjem z úhrady z plochy průzkumného areálu, který je příjmem obcí.

Další pochybení rady i zastupitelstva při vydání předmětné vyhlášky spočívá v tom, že se domáhají být účastníkem při vymezování průzkumného území. Směšují zde řízení o tvorbě územního plánu podle zákona č. 50/1976, o územním plánování a stavebním řádu, s vymezováním průzkumného území

podle zák. č. 62/1988 Sb., v platném znění, kdy sám § 4a) tohoto zákonného předpisu má výslovně ustanovení o tom, že vymezení průzkumného území nemá povahu územního rozhodnutí.

Zákon č. 62/1988 Sb., má i zvláštní ustanovení o sankcích, které jsou rovněž vyhrazeny ústřednímu správnímu orgánu, a to až do výše 1 mil. Kč a při opakování do dvojnásobné výše a jsou příjmem státního rozpočtu.

Protože zák. č. 62/1988 Sb., v platném znění vymezil pravomoc na úseku povolování průzkumných geologických prací pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů (podle § 21 i jejich odejmutí) ústředním orgánům státní správy, je jakákoliv ingerence ze strany obce v této oblasti nepřípustná. Jedná se tedy o nezákonné a nesprávné opatření orgánu obce, zasahující do správního řízení.

Pro rušení podobných nesprávných opatření obecních orgánů je podle § 62 odst. 3 zák.č. 367/1990 Sb., v platném znění, příslušný okresní úřad. Zákon o obcích se výslovně nezmiňuje o rušení obecně závazných vyhlášek v přenesené působnosti, na rozdíl od rušení obecně závazných vyhlášek v samostatné působnosti a používá jen termín "nesprávné opatření".

Pojem "nesprávnost", na rozdíl od pojmu "nezákonnost", je neurčitá, vágní a zahrnuje v sobě i nezákonnost, neboť nezákonné nemůže být správné.

Poněvadž však žádné jiné nebo podobné ustanovení o rušení obecně závazných vyhlášek vydaných podle § 24 zákona o obcích v tomto zákoně není a vzhledem k výkladu pojmu "opatření" je nutno zrušit vyhlášku spadající do režimu § 24 zákona o obcích jedině podle ust. § 62 odst. 3 cit. zákona. Posuzovanou vyhlášku nutno posuzovat podle § 24 zák. o obcích za opatření ve smyslu § 62 odst. 3 citovaného zákona.

Ze zjevného smyslu a účelu § 62 odst. 3 zákona o obcích v platném znění lze dovodit, jak bylo stanoveno již v usnesení Ústavního soudu ČR, sp.zn.

Pl.ÚS 21/93

, že okresní úřad je povinen zrušit i takovou nezákonnou vyhlášku obce, která upravuje onu oblast společenských vztahů, která je vyhrazena parlamentu jako moci zákonodárné, bez ohledu na to, že v daném případě nedošlo k přenesení pravomoci na obec.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo nutno podle § 43 odst.1 písm.e) zák.č. 182/1993 Sb., v platném znění, návrh odmítnout, protože se jedná o návrh, k jehož projednávání není Ústavní soud příslušný.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.

V Brně dne 20.1.1997 JUDr. Antonín Procházka

soudce zpravodaj